Vrátný a vrátenský patent

Vrátnými se stávali zkušení a ostřílení plavci, kteří znali řeku doslova do každého kamene. Vrátný po dohodě s faktorem (obchodním zprostředkovatelem) o podmínkách pracovních, časových a finančních oslovil plavce, které znal a kterým důvěřoval. Z nich sestavoval plaveckou partu, tvořenou obvykle třemi až čtyřmi plavci (voraři). Každý vorový pramen podléhal říční kontrole a bez přítomnosti vrátného nesměl plout.

Vrátenský patent mohl získat plavec po 5 letech praxe, na doporučení jiného zkušeného vrátného a po složení náročných zkoušek, které se zavedly od konce 19. století a trvaly dva dny u Plavební správy v Praze. Zkoušky měly jak teoretickou část (ústní a písemnou), tak praktickou, která probíhala přímo na úseku řeky, pro který byl patent vydáván. Pro vorařství byly nezbytné podrobné znalosti řeky, techniky sestavování pramenů, signalizace mezi plavci navzájem pro komunikaci na dlouhém pramenu a také signalizace s parníky a mnoho dalšího. V 16 hodin odpoledne se uchazeč dozvěděl výsledek zkoušky. Úspěšnou zkouškou získaného patentu (licence) se stal vrátným. Patent byl vydáván na určité řeky nebo jejich úseky a vydával ho Zemský úřad v Praze.

Zkoušky na mezinárodního vrátného byly ještě náročnější. Uchazeč musel znát dokonale své řeky, Vltavu i s přítoky a „Velké Labe“, to je Labe od soutoku s Vltavou u Mělníka až do moře v Německu, do Hamburku. Každé skalisko v korytě řek, každou záludnost vody (kameny, peřeje), všechny vodní stavby (jezy, propusti, mosty, mlýny, přívozy). Samozřejmá byla znalost kilometráže, signalizace (též pro parníky) i obchodních praktik. Vrátný musel být rychlý, energický, pohotový a spolehlivý. Bylo třeba, aby uměl postavit nejen vorové prameny, ale i „šípu“, která velikostí odpovídala dvěma vltavským pramenům, tzn. šířka 10–12 m, délka 130 m. Také plavba na šípě je jiná než plavba s prameny. Na šípě pluli s vrátným 4 plavci, většinou Němci, proto byla potřebná i znalost německého jazyka. Jen velmi málo vrátných mělo patent například z Českých Budějovic až do Hamburku.

Crkalová Anita

Husová Anna