Rosenauer Josef
Chvalšinský rodák, nemanželský syn tkalcovského tovaryše, byl 1748 přijat do schwarzenberských služeb. Již během učení v bažantnici na zámku v Červeném Dvoře a při pomocných zeměměřičských pracích zaujal kresebně zdařilými plány a projevil mimořádný lesnický talent. Díky listině císařovny Marie Terezie, zprošťujícího jej překážky nemanželského původu, byl roku 1759 povýšen na adjunkta knížecí lesní správy v Českém Krumlově a na náklady Schwarzenberga Josefa I. Adama mu bylo umožněno studium na vídeňské inženýrské akademii. Po úspěšném absolvování byl 1771 jmenován schwarzenberským lesním inženýrem, v následujícím roce se sňatkem s dcerou krumlovského senátora stal svobodným měšťanem a 1774 přísežným zemským zeměměřičem. Realizoval četná silniční, mostní a vodní díla včetně instalace čerpacích zařízení pro zámek Hluboká a fontánu v krumlovském zámeckém parku.
Nejvýznamnějším úspěchem J. Rosenauera byl projekt a vybudování Schwarzenberského plavebního kanálu, jehož první návrh předložil 1774—1775. Zahajovacím výkopem zkušebního úseku 4. května 1789 u Růžového Vrchu v nadmořské výšce 790 m, vystavěného vlastním nákladem, započal stavbu ještě celý rok před vydáním plavebního privilegia císaře Leopolda II. knížeti Schwarzenbergovi. K realizaci díla přispěla enormně zvýšená poptávka po dřevu na vídeňském trhu. Stavba první části kanálu, od Jeleního potoka po Zwettelbach, byla dokončena v roce 1793. Druhá část kanálu od Jeleního potoka až pod Třístoličník včetně tunelu nad Jelením byla postavena podle Rosenaerova návrhu v letech 1821–1822 po jeho smrti. Využití kanálu 1887 rozšířil Želnavský smyk, zajišťující dopravní spojení s Vltavou.
Velké uznání a čestné občanství královského hlavního města přinesl schwarzenberskému staviteli také Vchynicko-tetovský plavební kanál, vybudovaný 1799–1800 poblíž Srní, překonávající nesplavný úsek v povodí Vydry a Křemelné na střední Šumavě. Důmyslný plavební systém umožnil těžbu a plavení dříví z nevyužívaných a nepřístupných lesů do Otavy a odtud vnitrozemím až do rozvíjející se Prahy. Plán z roku 1785 na kanál, obcházející nesplavný úsek Čertových proudů Vltavy mezi Lipnem a Vyšší Brodem, zůstal nerealizován.
Josef Rosenauer zemřel ve svém českokrumlovském domě v ulici Latrán čp. 54, označeném pamětní deskou; ta je i na rodném domě čp. 118 v Chvalšinách, kde bylo od roku 2000 otevřeno Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu. Pomník s Rosenauerovou pamětní deskou stojí při hranicích s Bavorskem pod Třístoličníkem u Světlé vody v nadmořské výšce 927 m, přímo na začátku kanálu, který se stal jeho životním dílem.
Kopáček Jiří
Martínek Jiří
