Pomník Adalberta Lanny st.

Po smrti Adalberta Lanny st. 1866 začal v rodných Českých Budějovicích třináct let dlouhý proces vzniku pomníku k jeho poctě. Stavbu budoucího monumentu na podnět budějovických osobností dostalo na starost volené Comité, realizace byla financována formou veřejné sbírky, mezi nejštědřejší mecenáše patřil Lannův přítel kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg a budoucí společník firmy Lanna Moritz Gröbe. Za autora pomníku byl 1868 vybrán rakouský sochař a medailér Franz Pönninger (1832–1906), tehdejší umělecký ředitel vídeňské c.k. umělecké slévárny ve Wiedenu. Podstavec z červeného mramoru zhotovil bavorský kameník Erhart Ackermann (1813–1880). 

Pro umístění pomníku bylo uvažováno o místě před železničním nádražím České Budějovice, postaveného společností Dráhy císaře Františka Josefa, o které se Lanna tolik zasloužil. Pönningerer nakonec pro umístění pomníku vybral místo v městských Sadech ve vyústění Lannovy třídy. Bronzový monument byl slavnostně odhalen 24. května 1879, naproti pomníku byla postavena čestná tribuna. Kromě měšťanů, zaměstnanců firmy Lanna a řady osobností se celého programu účastnila také rodina včetně Adalberta Lanny ml. Jedinou řeč přednesl budějovický starosta a zároveň předseda Comité Eduard Claudi (1810–1884). 

Celková výška pomníku s podstavcem je 6,64 metru, Lannova postava v nadživotní velikosti měří 2,69 metru. Bronzový podstavec obkružuje alegorická reliéfní výzdoba a doplňují německy veršované nápisy. Jednotlivé výjevy po antickém vzoru symbolizují život, ideje a nejdůležitější podnikatelské aktivity A. Lanny: unavený kmet ze starých časů, dva starší dělníci nad výkresem s postavou mladíka gestem odkazujícím vpřed, atributy vzdělání, ženské postavy Vltavy a Labe s dítětem vypouštějícím loďku připomínají splavňování řek, na pozadí alegorie průmyslových staveb a hutí vystupují figury horníka a kováře, a celý výjev nakonec uzavírají putti s triumfálním vozíkem a kouřící pochodní, alegorie výstavby železnic a nové doby. Okolo pomníku se původně nacházely železné sloupky s řetězem, které byly symbolicky vyrobené v kladenské Vojtěšské huti. 

Pomník přežil vlnu ničení všech symbolů rakousko-uherské monarchie po 1. světové válce, během období protektorátu byl jako jediný v okrese vyškrtnutý ze seznamu pomníků určených k roztavení, ale po 2. světové válce byl stržen, údajně jako symbol germanizace. Socha byla nějaký čas umístěna u Lannova rodného domku, poté byla na dvoře základní školy Dukelské, a nakonec byla přemístěna do depozitáře Jihočeského muzea v Bavorovicích. Teprve až 2. října 1993 byl pomník z iniciativy Klubu přátel Českých Budějovic znovu slavnostně odhalen na svém původním místě, byť již netvoří dominantu prostranství. Pomník býval jakousi novodobou vstupní bránou do města, kterou nešlo přehlédnout.

Kopáček Jiří

Kopáček Tadeáš