Mlýn Královcův

První písemné zmínky o mlýnu na pravém břehu Vltavy v osadě Hněvkovice jsou doloženy v hlubockém urbáři již v roce 1490, kdy jej spravoval mlynář Třesohlavý. Původně patrový mlýn byl osazen pěti dřevěnými vodními koly na spodní vodu a od konce 18. století byl pronajímán. Během jarní povodně 1830 byl mlýn silně poškozen plujícími ledy. Roku 1906 se provozovatelem mlýnu stal Karel Královec, za něhož byly provedeny významné stavební změny. Současné hospodářské budovy v areálu mlýna vznikly 1910, zároveň došlo 1919 k přestavbě jezu Hněvkovice. V letech 1922–1923 byla realizována pseudoslohová přestavba mlýna, včetně instalace Kaplanovo turbíny, dodané pardubickou firmou Prokop a synové. Malá vodní elektrárna v mlýně o instalovaném výkonu 30 kW je stále funkční. Po druhé světové válce byl mlýn 1949 znárodněn a přičleněn do národního podniku Jihočeské pekárny. Po roce 1990 byl navrácen původním majitelům. Během povodně 2002 byl mlýn poškozen, včetně původního strojního vybavení. Areál mlýna je od roku 2015 památkově chráněný, od 2020 prochází rozsáhlou rekonstrukcí a je v něm otevřeno rodinné muzeum rodu Královců. Mlýn včetně jezu představuje cenný příklad technické památky a výrazný krajinotvorný prvek, dokládající jeho funkční a hospodářskou provázanost s okolím.

Kopáček Tadeáš