Křižík František

Syn ševce a posluhovačky, kteří se pro jeho vzdělání přestěhovali z Plánice do blízkých Klatov. Studoval na německé a později české reálce v Praze, nedostatek financí mu neumožnil zaplatit poplatek, a tak maturitu nesložil. Křižíkova studijního talentu a nadšení si všiml prof. Václav Zenger (1830–1908), který mu umožnil studovat na pražském Polytechnického ústavu jako mimořádnému uchazeči i bez maturity. K získání inženýrského titulu mu nakonec chyběly pouze dva roky, nejvíce ho z předmětů zaujala tehdejší novinka elektrotechnika.

Od roku 1868 působil v Sedmihradsku a Slezsku (zde se 1872 v Krnově oženil s Pavlínou Štulíkovou) jako technický specialista na železnice. V Kaufmannově továrně vyvíjel telegrafní vedení, elektrická návěstidla, ústřední mechanismy výhybek nebo blokovací zařízení, 1870–1872 pracoval jako úředník pro Severní Ferdinandovu dráhu a Moravskoslezskou dráhu. V roce 1873 se přestěhoval do Plzně, kde mu společnost Plzeňsko-březenské dráhy nabídla nejlepší pracovní podmínky. Zlom přinesl rok 1878, kdy byl firmou vyslán na světovou výstavu v Paříži. Z exponátů ho nejvíce zaujala Jabločkovova oblouková lampa, jejíž nevýhodou byla kolísavá svítivost.

V Plzni si Křižík zřídil vlastní elektrotechnickou dílnu a v období 1880–1881 vyvinul moderní obloukovou lampu, která se stala prvním spolehlivě použitelným zdrojem světla. V roce 1881 za svůj vynález získal zlatou medaili na mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži společně s Thomasem Alva Edisonem (1847–1931). Prodejem patentu do celé Evropy se z něj stal bohatý muž, své podnikání postupně přenesl na pražské předměstí do Karlína, kde vybudoval vlastní elektrotechnický podnik, z počátku pouze na obloukové lampy. Prvním městem v Rakousko-Uhersku, v němž bylo instalováno stálé veřejné osvětlení, se stal 1887 Písek, první veřejnou elektrárnu v Českých zemích Křižík zprovoznil 1889 pro pražský Žižkov.

U příležitosti Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze 1891 představil na Výstavišti světelnou fontánu a první elektrickou tramvaj na Letné do Královské obory, následně zprovozněnou i v Plzni či Dubrovníku. První pražská regulérní tramvajová linka z Florence do Vysočan slavila premiéru až o pět let později 1896, v Čechách první elektrickou železniční trať Tábor–Bechyně vybudoval roku 1903. Za své zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován (1905) doživotním členem Panské sněmovny.

Firma Křižík úspěšně představila další vynálezy, včetně elektromobilů a hybridních vozů, avšak obchodně se Křižíkovi dařilo méně. Na přelomu 19. a 20. století se mu objevil vážný konkurent, propagátor stejnosměrného proudu Emil Kolben, kterému Křižík jakožto zastánce stejnosměrného proudu nedokázal konkurovat a roku 1917 musel svůj závod akcionovat. Fakticky tak vlastnictví přešlo Pražské úvěrní bance. I když zakladatel se postupně z vedení stáhl, továrna jeho jméno nesla i nadále. Zemřel ve vysokém věku na zámku ve Stádleci a pohřben byl v pantheonu Slavín na Vyšehradě. Křižíkův pohřeb se stal tichou manifestací proti nacismu.

Kopáček Tadeáš

Martínek Jiří