Altmanovo panorama

Strahovský opat Kryšpín Fuk z Hradiště se ve 40. letech 17. století věnoval s císařskou podporou splavnění horního toku Vltavy. Před provedením prací, které odstranily překážky plavby, zahrnující rušení některých jezů a mlýnů, odstranění skal v řečišti nebo vyčištění břehů od porostu, si nechal podle svých předběžných náčrtů a za své osobní přítomnosti pořídit přehledný plán toku řeky od začátku Svatojanských proudů až ke Karlovu mostu. Tento plán se dnes nazývá „Altmanovo panorama“ podle svého autora, hradčanského měšťana a malíře Davida Norberta Altmana z Eydenburku.

Plán vznikl na základě stavu po polovině listopadu 1640, kdy opat Kryšpín vzal s sebou Davida Altmana na jednu ze svých inspekčních cest. Podle údajů asi z roku 1945 činila jeho délka 2 m 70 cm, šířka pak 26 cm. Panorama je provedeno jako kolorovaná kresba inkoustem. Protože jeho účelem bylo zachytit především plavební překážky a přenos potahové stezky pro koně mezi vltavskými břehy, jedná se o schematické znázornění toku řeky a přírodních i stavebních dominant na obou březích bez respektování skutečných proporcí a vzdáleností; spíše než o pohledovou mapu jde tedy o přehledné, nikoliv věrné zobrazení. Zobrazuje však řečiště včetně dnes zatopených úseků ještě před úpravami.

Kuriozitou je řešení celkového pohledu. Protože bylo nutno pro lepší orientaci zachytit okolí řečiště na obou březích Vltavy, Altman tak učinil při jízdě lodí. Plán byl vytvořen v pohledu z levého na pravý břeh. Levobřežní panorama, nakreslené zvlášť na další pruh papíru, pak malíř vystřihl a nalepil na levý břeh tak, aby byly kresby pod ním dostupné při odklopení.

Samotné panorama sice nemá původní popisky, ale vzhledem k dalšímu průvodnímu materiálu, především náčrtu provedeném samotným opatem Kryšpínem, je možné se v něm orientovat. Jako součást klášterního archivu Královské kanonie premonstrátů na Strahově je dnes uloženo v Národním archivu.

Pařez Jan